Dálnice rostou jako nikdy dřív. Rozpočet ale praská ve švech..
Česká dálniční síť: Rekordní výstavba, ale rozpočet praská ve švech.
Výstavba dálnic v Česku za současné vlády dosáhla historického rekordu. Zároveň ale narazila na finanční limity státu. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který má na starosti financování silnic a železnic, se stal symbolem rozpočtového napětí.
Kolik peněz proudí do SFDI.
V posledních letech vláda každoročně přidělovala SFDI zhruba 150 miliard korun. Na rok 2026 ale fond požádal o 187 miliard, tedy o 37 miliard více, než je obvyklé. Ministerstvo dopravy do rozpočtu SFDI zahrnulo investice na všechny stavby dálnic a železnic, které se mohou v příštím roce stavět. Jestli se ovšem peníze najdou ve státním rozpočtu, nebo někde jinde, to už zůstane na bedrech budoucí vlády. A to se nově vznikající vládě nelíbí. A tím to nekončí – podle rozpočtového výhledu se mají výdaje dál zvyšovat. V dalších dvou letech o dalších 60 miliard ročně, do roku 2028 by se měl rozpočet SFDI vyšplhat až k 320 miliardám korun ročně. Pro srovnání: ještě v roce 2020 hospodařil fond se zhruba 93 miliardami korun. To znamená více než trojnásobný nárůst za osm let.
Zásadní podíl na těchto penězích má státní rozpočet – letos poslal fondu rekordních 82 miliard jako dotaci na vyrovnání deficitu. Pro vysvětlení: SFDI své investice financuje z výběru mýtného a dálničních známek, také má nárok na část výnosu spotřební daně z pohonných hmot. Navíc získává „evropské peníze“, a státní pokladna příjmy fondu jen doplňovala „dotací na vyrovnání deficitu“. Výběr mýtného a daní ale nestačí, peníze z EU budou postupně klesat. Do budoucna tak může výše dotace vzrůst až na 270 miliard ročně.
Nikdy se u nás nestavělo více silnic a dálnic.
Jedno se současné vládě nedá upřít. Tempo výstavby je rekordní. Od roku 2021 do roku 2025 se zprovoznilo nebo dokončilo přes 200 kilometrů nových dálnic a silnic. Tím se překonal dosavadní rekord z období vlády Mirka Topolánka (2006–2009), kdy se zajistila výstavba 182 kilometrů. Ano, vláda mohla těžit z toho, že spousta staveb byla připravena předchůdci (Dan Ťok a Karel Havlíček). Stejně tak ale bude nadcházející vláda moci těžit ze současných příprav. Současná vláda přebrala projekty v délce 131 kilometrů. Nové vládě předá připravené projekty v délce 170 kilometrů. Pozitivní zlom nastal díky nové legislativě, která urychlila výkup pozemků a povolovací procesy.
Co bude dál – výhled do budoucna.
Ministerstvo dopravy plánuje dokončit celou dálniční síť, jejíž základy vznikly už v roce 1963. Dosud je hotovo asi 1 500 kilometrů, zbývá postavit zhruba 700 kilometrů. Podle plánů by se to mohlo podařit během dvou volebních období, tedy do roku 2033. Pokud se podaří naplnit tyto cíle, Česko by mělo mít jednu z nejmodernějších a nejhustších dálničních sítí v Evropě.
Problém: drahé stavby a rostoucí dluh.
Plány jsou ovšem plány a důležitá je ekonomická realita. Budoucí vláda bude stát před rozhodnutím, zda upřednostnit investice a dokončit dálniční síť, nebo plnit předvolební sliby a peníze nechat rozplynout ve společnosti (školkovné, pastelkovné, vlaky zdarma, mimořádné zvyšování důchodů a dávek). Státní rozpočet není nafukovací a trend je bohužel více než jasný. Stát si na dotace do fondu SFDI půjčuje, proto je ke každé koruně na dopravní stavby třeba připočíst 44 haléřů – tak vysoké jsou úroky, které český stát odvede věřiteli, který si od něho koupí dluhopis. Zároveň dopravní cesty potřebují údržbu a opravy. Letos tak bylo nutné uhradit 45 miliard a náklady porostou tím rychleji, čím rychleji se bude stavět. Po důchodech a státním příspěvku zdravotním pojišťovnám jde už dnes o třetí nejvyšší z mandatorních výdajů, kterých se Česko nikdy nezbaví.
Budoucí vláda tak bude stát před dilematem: buď změní své priority a nebude plnit část svých předvolebních slibů, nebo tempo výstavby zpomalí. Další možností je již jen dramatické zvýšení zadlužení. Otázka, zda se to podaří bez „totálního rozkladu“, jak varoval Andrej Babiš, tak zůstává otevřená.
Zdroj: ŘSD, SFDI