TruckJobs.cz

Druhá největší ekonomika světa Čína opravdu vypouští nejvíce skleníkových plynů na světě a je zodpovědná za polovinu světové spotřeby uhlí – v současné době provozuje 3092 uhelných elektráren. Současně ale začala plnit svůj „Green Deal“ a tím své závazky v oblasti klimatu.

V Číně již nyní existuje odhadem 54 milionů „zelených pracovních míst“, z toho více než čtyři miliony v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Země také oznámila, že už nebude stavět uhelné elektrárny v zahraničí a zvýší podporu ostatním zemím při rozvoji zelené a nízkouhlíkové energetiky.

Solární kapacita Číny je v současné době větší než kapacita zbytku světa dohromady

Čína v posledních letech výrazně investovala do čisté energie. Její solární kapacita je v současné době větší než kapacita zbytku světa dohromady a země je také světovým lídrem v oblasti větrné energie a elektromobilů. Na druhou stranu urychlila schvalování nových uhelných elektráren kvůli obnovenému důrazu na „energetickou bezpečnost“. Ty jsou už do značné míry jen zálohou pro nové větrné a solární systémy, což je nutné jedním dechem dodat.

Plány do roku 2030 nejspíše splní již v roce 2025

Prezident Si Ťin-pching v roce 2020 slíbil, že země zdvojnásobí produkci energie získávané velkými větrnými a solárními elektrárnami na 1200 gigawattů do roku 2030, podle nezávislé energetické zprávy ale tohoto cíle dosáhne už v roce 2025.

V prvním čtvrtletí letošního roku čínská solární kapacita dosáhla 228 gigawattů, což je více než ve zbytku světa dohromady. Tento typ zařízení je soustředěn především v severních a severozápadních provinciích země, jako jsou Šan-si, Che-pej a Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang. Podle zprávy přidají rozestavěné solární elektrárny ke stávající kapacitě dalších 379 gigawattů, což je třikrát víc, než se chystají přidat Spojené státy, a téměř dvakrát víc, než chystá Evropa.

Čína učinila obrovský pokrok také v budování větrných elektráren, které nyní generují přes 310 gigawattů energie, což je dvojnásobek úrovně z roku 2017 a zhruba tolik, kolik vyrábí dalších sedm největších producentů větrné energie. V autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, Sin-ťiang, v provincii Kan-su a při pobřeží navíc rostou nové projekty, které by ještě před rokem 2025 měly přidat dalších 371 gigawattů.

Tahoun v elektromobilitě

Za světového lídra v elektromobilitě se považuje společnost Tesla, to se týká ale jen čistých elektromobilů. Tahounem v elektromobilitě je ale ve skutečnosti Peking, jehož automobilky neustále zvyšují prodej elektromobilů v zahraničí, zvláště v jihovýchodní Asii a v Evropě.

Největším čínským výrobcem elektromobilů je společnost BYD. Ta loni Teslu v odbytu překonala, vezmou-li se v úvahu vedle čistě elektrických vozů i hybridy. BYD loni prodala také přes 911 tisíc čistě elektrických vozů, což představuje meziroční nárůst o 184 procent. Dohnat konkurenci v oblasti elektromobility se snaží německý automobilový koncern Volkswagen, který se loni umístil na třetím místě s 570 tisíc prodanými elektromobily.

Jedním z hlavních úkolů světových automobilek i výrobců baterií je uspokojit rostoucí poptávku po bateriích pro elektromobily a připravit se tak na očekávaný masivnější rozvoj těchto aut. Prim v produkci baterií také hraje Čína, kde budou podle odhadů do roku 2025 mít továrny na baterie maximální výrobní kapacitu zhruba 1,1 terawatthodiny za rok, což je téměř dvojnásobek kapacity zbytku světa.

Green deal po čínsku

Cíle i prostředky změn čínské ekonomiky jsou tedy velmi podobné tomu, k čemu se zavázaly státy Evropské unie v rámci Green Dealu. Největším rozdílem je právě načasování – zatímco EU se rozhodla snížit emise o polovinu do roku 2030, Čína má stejnou metu posunutou asi o deset let. Podobný odklad je také u úplně dekarbonizace. Důležité je ovšem zmínit rozdílnou startovací pozici, která Číně příliš nenahrávala i rychlost zaváděných opatření, v čemž Čína vítezí.

Čínu tlačí obrovské klimatické problémy

Čínu k těmto změnám tlačí jednak celosvětová klimatická dohoda, tak hlavně reálné dopady klimatických změn, které se tam projevují už řadu let – a rok od roku jsou silnější a jejich důsledky jsou dražší. Naposledy tento červenec padl čínský teplotní rekord. Teplota ve vesnici Sanbao v Turpanské kotlině v Sin-ťiangu se v neděli 16. července 2023 vyšplhala na 52,2 °C. 

Dopady změny klimatu ohrožují hustě osídlená a hospodářsky kritická pobřežní města, která jsou domovem přibližně pětiny čínské populace a podílejí se na třetině čínského HDP. Země se již nyní potýká s častými pobřežními záplavami, bouřkovými přívaly, erozí pobřeží a pronikáním slané vody. Podle zprávy by nekontrolovaná změna klimatu mohla už v roce 2030 vést ke ztrátám HDP v odhadované výši 0,5 až 2,3 procenta. Čína se už také potýká s nedostatkem vody a změna klimatu tento problém jenom prohloubí a ovlivní zemědělství a živobytí lidí. Globální oteplování ale kromě sucha zároveň přinese i více extrémních srážek.

zdroj: ČT24, Světová banka, CNN, Weather and Radar, Reuters, ČTK, IPCC, China-briefing