Kilometrická daň: Island zavádí nový systém. Kdo víc jezdí, víc zaplatí.
Island dlouhá léta financoval stavbu i rekonstrukce silnic stejně jako většina světa. Řidiči přispívali hlavně přes spotřební daň z benzinu a nafty, kterou platili u stojanu na čerpací stanici. Jenže doprava i svět se mění. Na cestách přibývá elektromobilů, roste podíl plug-in hybridů a i klasická auta jsou úspornější než bývala dřív. Výsledek je pro státy nepříjemně jednoduchý: na každý ujetý kilometr se prodá méně paliva, a tím pádem se také vybere méně daní. Od 1. ledna 2026 tak čeká řidiče na Islandu zásadní změna. Místo klasické spotřební daně z paliv přichází takzvaná kilometrická daň, tedy poplatek vypočítaný podle toho, kolik kilometrů vozidlo ujede a jak je těžké. V praxi to znamená jednoduché pravidlo: kdo jezdí víc a má těžší auto, zaplatí také víc.
Island se rozhodl úplně zrušit spotřební daň z paliv. Zmizí nejen obecná spotřební daň, ale i zvláštní spotřební daň a daň z ropy. Výpadek příjmů, který tím státu vznikne, má nahradit právě nový systém zpoplatnění silnic založený na ujetých kilometrech a hmotnosti vozidla. Podle islandské vlády má tento model zajistit stabilní financování oprav a výstavby silniční infrastruktury.
Samotná kilometrická daň bude fungovat tak, že se bude počítat podle údajů o ujeté vzdálenosti, přičemž se zároveň zohlední hmotnost vozidla. Čím těžší auto, tím vyšší poplatek, protože těžká vozidla silnice více opotřebovávají. Například osobní automobily do 3,5 tuny mají platit přibližně 6,95 islandských korun za kilometr, což odpovídá zhruba jedné české koruně. Majitelé vozidel budou státu pravidelně zasílat údaje z tachometru a podobně jako u vyúčtování energií jim jednou ročně přijde souhrnný účet.
Hlavním důvodem této změny je rychle rostoucí počet elektromobilů a plug-in hybridů na islandských silnicích. Ty sice přispívají k ochraně životního prostředí, ale zároveň nepřinášejí státu příjmy z palivových daní. V důsledku toho ubývá peněz na údržbu a další rozvoj silnic, a stát proto hledal systém, který by financování infrastruktury zajistil i do budoucna.
Nový poplatek se na Islandu jmenuje „Kýlómetragjald“ a bude se platit podle ujeté vzdálenosti. Sazba se přitom odvíjí od hmotnosti vozidla.
- Osobní auta a SUV do 3,5 tuny: 6,95 ISK/km (cca 1,14 Kč/km)
- Motocykly: mají 40% slevu, tedy 4,15 ISK/km (cca 0,68 Kč/km)
- Těžší vozidla: spadají do 29 hmotnostních kategorií, přičemž nejtěžší náklaďáky mají sazbu až 45,17 ISK/km (cca 7,40 Kč/km)
Vláda nový model označuje za spravedlivější. Podle ministra financí Daðiho Mára Kristóferssona by samotný kilometrický poplatek neměl zvyšovat provozní náklady vozidel ani negativně ovlivnit turistický ruch. Změna má podle něj zajistit stabilní příjem bez toho, aby poškodila klíčová odvětví ekonomiky.
Ne všichni ale s novým systémem souhlasí. Výraznou kritiku vyjadřují především autopůjčovny. Jednou z nich je například Höldur Car Rental z města Akureyri. Její ředitel Steingrímur Birgisson upozorňuje, že stát v minulosti půjčovny motivoval k nákupu elektromobilů a k budování ekologického vozového parku. Firmy do těchto změn investovaly, ale nyní podle něj dostávají jasný vzkaz: protože jezdí nejvíc, budou také platit nejvíc.
Podle Birgissona může nový systém celý sektor autopůjčoven zásadně poškodit. Právě turisté, kteří služby půjčoven na Islandu hojně využívají, totiž na místních silnicích najedou největší množství kilometrů. Zatímco stát mluví o spravedlnosti, část podnikatelů se obává, že dopady nové daně mohou být pro jejich odvětví likvidační.