Vzdělávání a informace

Představení projektu Co se stalo Co se chystá Z tisku Praxe a stáže Zahraniční pracovníci

Špatný stav českých silnic

Stav českých silnic výrazně zaostává za ostatními zeměmi EU. Podíl investic do komunikací je mezi postkomunistickými zeměmi druhý nejnižší po Slovinsku. Před námi je i Slovensko či Maďarsko. Nedostatečná infrastruktura má přitom přímý dopad na domácí ekonomiku a ekonomickou úroveň regionů.

Pokud by měly být naplněny vládní plány ohledně dokončení dálniční sítě, vyžadovalo by to udržovat průměrné tempo výstavby na úrovni zhruba 70 kilometrů ročně, jak upozorňuje studie. Podle ní ovšem s odkazem na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu vyplývá, že tyto ambice se naplnit s největší pravděpodobností nepodaří.

Srovnání podílu investic do silniční sítě na HDP mezi členskými státy EU, které do roku 1989 byly součástí sovětského bloku a měly tak podobnou výchozí pozici, ukazuje, že roční průměrný objem investic určených na komunikace v období 2010 až 2017 dosahoval 0,87 procenta. Česká republika s proinvestovanými 0,59 procenta HDP byla ale druhá nejhorší a předstihla pouze Slovinsko.

Pro udržení na průměru by Česko bývalo muselo každý rok investovat o plných 47 procent více, než činilo. Touto logikou jí tak za osm let vznikl investiční dluh ve výši zhruba 120 miliard korun. A ten dluh neustále narůstá. Například Polsko investovalo v letech 2010 až 2017 skoro dvakrát tolik.

Polsko v období 2010–2017 oproti Česku v indexu kvality silnic poskočilo díky investicím o více než jeden bod. Tento náskok Poláky vyšel odhadem na 2,65 procenta HDP, což v českých poměrech představuje asi 132 miliard korun. Při průměrné ceně 152 milionů korun za kilometr dálnice (podle údajů ministerstva dopravy) by jich za tuto částku bylo možno postavit přes 850 kilometrů a tím kompletně dokončit plánovanou českou dálniční síť, které chybí přibližně 800 kilometrů, poukázala studie.

Truck.