Stát změní systém vymáhání pokut od zahraničních dopravců

Policie a různé systémy odhalí v Česku ročně kolem 380 tisíc přestupků zahraničních dopravců. Vymoci se podaří zhruba jen polovina z nich. Ministerstvo dopravy proto plánuje změny, aby byl proces efektivnější. Kvůli tomu státu utíkají peníze a cizinci mají navíc oproti tuzemským firmám skrytou výhodu.

Řidiči zahraničních kamionů nemusí být v Česku příliš nervózní, pokud překročí povolenou rychlost nebo je jejich souprava příliš těžká. Vymáhat pokuty od dopravců se sídlem v cizině se totiž státu dlouhodobě nedaří. Podle sdružení tuzemských dopravců Česmad Bohemia ji zaplatí zhruba každý druhý. Nejenže kvůli tomu státu utíkají peníze, cizinci navíc mají oproti tuzemským firmám skrytou výhodu, upozorňuje Česmad Bohemia. Problémy s výběrem nyní připustilo rovněž ministerstvo dopravy, které plánuje současný systém obesílání přestupků do ciziny kompletně překopat. „Velké množství těchto řízení vedených vůči subjektům usazeným v zahraničí končí neúspěchem, nebo dokonce ani není zahájeno,“ uvádí v návrhu novely zákona o silniční dopravě ministerstvo. Pokud jednání o přestupku není ukončeno, případně ani nezačne, není možné šoféra či majitele vozidla postihnout ani při dalším příjezdu do Česka. Problém s výběrem pokuty nastává v případě, že řidiče při přestupku nenachytá živý strážník, ale systém typu zónového měření rychlosti nebo automatického vážení. Těchto systémů přitom na silnicích v Česku přibývá a spolu s tím narůstají náklady na jejich spravování, počínaje instalací a konče administrativou.

Mrtví brouci V případě zasílání pokut do zahraničí je proces komplikovanější, protože se tam nemůže nepřevzatá písemnost pokládat za automaticky doručenou. Přestupci z ciziny proto nemají důvod na informace o pokutách jakkoli reagovat. Doposud Česko situaci řešilo tak, že dopravcům hrajícím mrtvé brouky přidělovalo takzvané opatrovníky, kteří následně zastupovali v řízení o udělení pokuty zahraničního dopravce. Proces díky tomu mohl proběhnout i bez jeho účasti. Najít takového opatrovníka bylo však postupem času čím dál tím těžší. Mimo jiné i kvůli tomu, že za svou účast v řízení nedostával žádnou finanční odměnu.

Stát chce změnit systém vymáhání pokut na dálku od zahraničních dopravců. Dnes totiž za přestupek zaplatí jen každý druhý.

„Osobně jsem byl několikrát ustanoven opatrovníkem ve vztahu k cizinci,“ řekl MF DNES Jan Medveď, který má v Česmad Bohemia na starosti problematiku připomínkování vznikající legislativy a systém považuje za nelogický. Opatrovník má jednat jménem přestupce a v jeho prospěch, přestože mezi nimi není žádný vztah a ani k tomu nemá od přestupce zmocnění. „Je to zvláštní, když s ním nemám nic společného s výjimkou toho, že i já se zabývám silniční dopravou. Snažili jsme se to odmítat, protože o těchto cizincích jsme nic nevěděli a neměli jsme žádný zájem, proč bychom se ve svém volném čase měli zabývat přestupky někoho jiného,“ vysvětlil Medveď. Ani podle ministerstva dopravy tato praxe nebyla efektivní, a proto má nyní skončit. Úřad předpokládá, že místo opatrovníka se nově doručení informace o přestupku uskuteční formou veřejného vyhlášení. „Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost nebo oznámení o možnosti převzít písemnost vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje. Písemnost nebo oznámení se také zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejčastěji je to elektronická úřední deska,“ uvádí mluvčí ministerstva dopravy Jan Jakovljevič. „Návrh míří právě na subjekty, které si poštu nepřebírají, a omezují tak možnosti účinně vést správní řízení,“ dodává Jakovljevič. Současně s tím se tuzemské úřady pokusí dostihnout přestupce i standardní formou, například e-mailem, pokud je veřejně známý.

Rakušané jdou příkladem Podobnou praxi zavedlo před lety Rakousko. Přestupky zahraničních řidičů vyvěšovalo na úřední desce, přičemž počítalo s tím, že pachatel zřejmě nebude kontrolovat nástěnky zahraničních orgánů, nicméně že proběhne fikce doručení. Poté by měl následovat obvyklý proces, jak z nekomunikujícího hříšníka vymoci peníze. „Pokud jde o vymáhání pravomocně uložené pokuty, půjde o standardní proces, takže bude možné využít všechny instituty, které právní řád zná (například zadržování registrační značky, pokud má provozovatel vozidla dluh na pokutě),“ vysvětluje Jakovljevič. Zmiňované Rakousko patří k těm evropským zemím, které jsou při vymáhání pokut od zahraničních řidičů nejúspěšnější. Velmi dobře si vede také Francie a Itálie. Posledně jmenovaná země například nastavila systém tak, že pokuty místo státního aparátu vymáhá soukromá firma. Ta napříč Evropou vytvořila síť společností, které se zabývají vymáháním v daném státě – v Česku to je inkasní společnost LogiCall. Většina evropských zemí je ovšem při vymáhání podobně neúspěšná jako Česko. Dopravní policie a různé systémy odhalí v tuzemsku každoročně na 380 tisíc dopravních přestupků včetně závažnějších trestných činů. Nejběžnějším prohřeškem je překročení povolené rychlosti o maximálně dvacet kilometrů v hodině. To dosahuje podle posledních dat z roku 2022 bezmála 30procentního podílu na odhalených přestupcích. O dalších skoro třicet procent se dělí telefonování za jízdy a nepoužití bezpečnostního pásu.

Policie a různé systémy odhalí v Česku ročně na 380 tisíc přestupků.

MDCR