Státy EU schválily pravidla k ukončení prodeje aut na benzín a naftu v roce 2035 S jednou výjimkou.

Ministři pro energetiku členských států Evropské unie v úterý definitivně rozhodli o schválení normy, která omezí prodej nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Oproti předchozím verzím obsahuje i výjimku ve formě spalovacích motorů pro syntetická paliva. Co to vlastně syntetická paliva jsou a v jakých zemích mimo EU se také plánuje zákaz.

Podle analýz stojí doprava v Evropské unii asi za čtvrtinou celkově vyprodukovaných emisí. Průměrná životnost nových aut je stanovena na patnáct let, a proto by podle evropských představitelů měl prodej nových benzinových a naftových aut skončit právě maximálně v roce 2035. Jinak se totiž evropskému bloku nejspíš nepodaří splnit své závazky, které se týkají dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Zatímco běžný benzin či diesel vzniká rafinací ropy, umělá syntetická paliva (tzv. e-paliva) vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. Pokud je při jejich výrobě využita energie z obnovitelných zdrojů včetně takzvaného zeleného vodíku, je palivo považováno za uhlíkově neutrální.

  • Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
  • Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo. Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
  • Syntetická paliva mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu či mohou být spalována zcela samostatně. K nevýhodám těchto paliv patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů. Podle několik let starých studií by se v případě navýšení výroby a příznivých cen elektřiny mohla cena samotného syntetického paliva v budoucnu pohybovat kolem 1,4 eura za litr bez spotřební daně. Podle analýzy ekologické organizace Transport & Environment (T&E) však bude provoz automobilu na e-palivo během pěti let stát řidiče zhruba o 10 000 eur víc než provoz elektromobilu.
  • Plány na výrobu syntetických paliv sahají až do počátků 20. století, v roce 1913 získal německý chemik Friedrich Bergius patent na technologii zkapalňování uhlí, které je tvořeno hlavně čistým uhlíkem. Převod na ropné produkty prováděl přidáním vodíku. V období druhé světové války představoval syntetický benzin vyráběný z uhlí strategickou surovinu, která nahradila ropu a jedním z největších výrobců syntetického paliva v celé třetí říši se stala rafinerie v Záluží u Mostu.
  • Loni v prosinci německá automobilka Porsche otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile. V pilotní fázi by měla vyrobit zhruba 130 000 litrů syntetických paliv ročně a v plánu je rozšíření kapacity na zhruba 550 milionů litrů ročně, což je však v celosvětovém měřítku stále zanedbatelné množství. Jen například v Německu ročně spotřebují osobní vozy několik desítek miliard litrů benzinu a nafty.
  • Závod Porsche vybudovaný v oblasti Punta Arenas produkuje pomocí elektrické energie získané z větrných elektráren vodík a následně jej kombinuje s uhlíkem abstrahovaným z atmosférického oxidu uhličitého. Uhlíkově neutrální uhlovodíkové palivo (z hlediska „well-to-wheel“ je prý na stejné úrovni jako elektromobil) lze spalovat v motorech bez jakýchkoliv úprav. Do poloviny dekády Porsche plánuje zvýšit roční produkci na více než 55 milionů litrů a v roce 2027 by se mělo jednat dokonce již o 550 milionů litrů. Cenu takto vyrobeného paliva Porsche neuvádí. V pozdější fázi by ale údajně mohla být výrobní cena cca 47 Kč. To je ale hudba budoucnosti. Britská společnost Zero Petroleum, která využívá podobný proces pilotní výroby v závodě v Bicesteru, nyní nabízí jeden litr syntetického paliva za téměř 69 000 Kč.
  • Využití syntetických paliv je možné například i v leteckých motorech jako alternativa k současnému kerosinu. Nizozemské aerolinky KLM uskutečnily v únoru 2021 jako první na světě komerční let s cestujícími s využitím syntetického leteckého paliva vyrobeného z udržitelného zdroje.
  • Podle zástupců německé firmy Robert Bosch by do roku 2050 mohlo použití syntetických paliv, jako alternativa k elektrifikaci, ušetřit až 2,8 gigatuny oxidu uhličitého.
  • Syntetická paliva bývají zaměňována za biopaliva, která se vyrábějí z biomasy a nevznikají akumulací elektřiny.

 

Následuje seznam zemí a států, které ohlásily plánovaný konec prodeje spalovacích motorů. Pojďme se na ně podívat (země / zákaz od roku / rozsah zákazu)

  • Norsko: 2025, nové automobily
  • Jižní Korea: 2025, nové automobily
  • USA, Washington: 2027, vládní automobily
  • Izrael, 2030, nové automobily
  • Indie, 2030, nové automobily
  • Velká Británie, 2030, nové automobily
  • Japonsko, 2035, nové automobily
  • USA, Kalifornie, 2035, nové automobily
  • Čína, 2040, nové automobily (provincie Hainan 2030)
  • Singapur, 2040, nové automobily
  • Srí Lanka, 2040, nové automobily
  • Tchaj-wan, 2040, nové automobily, autobusy (od 2030)
  • Kanada 2040, nové automobily
  • Egypt, 2040, nové automobily
  • USA, New Jersey, 2040, nové automobily
  • USA, District od Columbia, 2045, vládní a firemní automobily
  • Kostarika, 2050, nové automobily
  • USA, Colorado, 2050, nové automobily

 

Truck.