Studie rozvoje dálnic po roce 2050 má zelenou

Celková délka hlavních koridorů určených k dalšímu sledování je cca 540 km. Seznam a mapu nově uvažovaných dálnic a silnic I. třídy najdete v tomto článku.


Centrální komise Ministerstva dopravy schválila studii Možnosti a příležitosti rozvoje dálniční a silniční sítě po roce 2050. Je to základní vize dalšího budování silnic a dálnic v ČR, po období kolem roku 2033, kdy bude dokončena základní dálniční síť. Celková délka hlavních koridorů určených k dalšímu sledování je cca 540 km.


Studii je podle rezortu dopravy třeba chápat jako návrh pokračování nyní dokončované soustavy dálniční sítě a sítě silnic I. třídy. Důraz klade na propojení krajských měst, na snížení dopravního zatížení uzlů velkých aglomerací Prahy a Brna, i ke zvýšení nabídky alternativ hlavních dálkových tras (objízdné a záložní trasy v případě uzavírek a podobně).


Do závěrečného hodnocení byly zahrnuty tyto koridory:

 

  • Okruh kolem Prahy v bližší poloze (PHA I)
  • Okruh kolem Prahy ve vzdálenější poloze (PHA II)
  • Propojení Plzeň – Písek – Veselí/L. – Jihlava
  • Propojení Jihlava – Chlumec/C.
  • Propojení Jihlava – Olomouc (vzdálenější poloha od Brna)
  • Jihomoravský koridor (bližší poloha od Brna)
  • Brno, jihovýchodní tangenta
  • Spojení Mladá Boleslav – Jičín
  • Spojení Hradec Králové (D11) – Vamberk.

V rámci těchto koridorů jsou sledované i ty, které k plnění cílů studie přispívají jen v omezené míře, nicméně prokázaly potenciál budoucí dopravní poptávky. Z výše uvedené množiny se jedná o následující koridory:

 

  • Mladá Boleslav – Jičín, který by propojil dálnice D35 a D10.
  • Předměřice n. L. – Vamberk, který by napojil oblast Podorlicka včetně průmyslové zóny Kvasiny.
  • Brno, jihovýchodní tangenta – propojení D2 a D1 mimo MÚK Brno-jih.

Zdroj: MDCR

Truck.