Vodík jako palivo. Rok 2025 přináší zásadní posun.
V současnosti se v Evropě nachází přibližně 450 veřejných vodíkových stanic. Nejvíce jich je v Německu a Francii. Rychle se budují v Nizozemí a Belgii. Desítky jich jsou ve výstavbě ve Španělsku, Skandinávii a v Itálii.
Vodíkové koridory
Evropská unie zároveň spouští tzv. vodíkové koridory TEN-T, tedy páteřní trasy pro dálkovou dopravu.
- Severojižní osa (Skandinávie – Itálie),
- Atlantický koridor (Lisabon – Frankfurt)
- Východní osa (Hamburk – Praha – Vídeň, Budapešť).
Cílem je mít každých 200 km na hlavních silnicích minimálně jednu vodíkovou čerpací stanici, a to do roku 2030.Česko sice začalo pomalu, ale nyní výrazně zrychlilo výstavbu vodíkové infrastruktury. V roce 2025 se v ČR nachází 12 funkčních veřejných vodíkových stanic, další jsou ale ve výstavbě. Najdeme je v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Ostravě, Pardubicích, Hradci Králové, Plzni a Litvínově.
Jak vodíková stanice funguje?
Vodíková čerpací stanice umožňuje tankování při tlaku 700 bar pro osobní vozidla a 350 bar pro těžkou dopravu. V roce 2025 už většina nových stanic zvládá obojí, což umožňuje využití jedné infrastruktury pro více druhů vozidel. Typická stanice dokáže natankovat osobní vůz za 3–5 minut, autobus za cca 10 minut a kamion do 15 minut.
Do roku 2030 má Česko v plánu vybudovat alespoň 80 stanic, z toho 30 do roku 2027. Evropská unie požaduje pokrytí všech hlavních tras včetně Pražského okruhu, D1, D5 a D11. Zároveň bude postupně vyžadováno, aby nové čerpací stanice byly kompatibilní pro všechny značky a vozidla, a umožňovaly bezpečné, rychlé a cenově dostupné tankování.
