Vyšší mýto podle času jízdy: český plán, který nemá v Evropě obdoby
Dynamické mýtné má zklidnit dopravu ve špičkách
Vláda plánuje změnu systému výběru mýta, která by měla omezit provoz kamionů v nejvytíženějších časech. Takzvané dynamické mýtné by nově nezohledňovalo jen emisní třídu a hmotnost vozidla, ale také dobu, kdy kamion vyjede na silnici. Cílem je zklidnění dopravy během dopravních špiček v průběhu týdne. Zavedení tohoto systému je součástí vládního programu hospodářské strategie. Nový kabinet si stanovil termín realizace na konec roku 2030 a revizi dlouhodobě neměnného mýtného systému označuje za jednu ze svých priorit.
Mýto na celé síti silnic a dálnic
Ministerstvo dopravy kromě proměnlivých sazeb počítá také s rozšířením mýtného na celou dálniční síť i na silnice, podobně jako je tomu na Slovensku. Mýto by se sice nevybíralo všude stejnou sazbou, v některých úsecích by mohlo být i nulové, ale stát by měl přehled o pohybu nákladních vozidel.
Podle ministra dopravy Ivan Bednárik by tak vznikla komplexní evidence kamionové dopravy. Zájem o podrobnější monitoring má podle ministerstva souviset také s efektivnějším dohledem nad přetěžováním silnic.
Zavedení dynamických mýtných sazeb by přitom bylo evropským unikátem.
Dopravci: Mýtné není vhodný regulační nástroj
Dopravci se k návrhu staví kriticky. Podle generálního tajemníka Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře není jisté, že je mýtné vhodným nástrojem pro regulaci provozu.
Dopravní firmy podle něj nemají v současném fungování průmyslových podniků dostatek možností ovlivnit, kdy budou zboží přepravovat. Ceny přeprav jsou často fixní a proměnlivá výše mýta by dopravcům komplikovala vyúčtování nákladů vůči zákazníkům.
Zkušenosti z minulosti navíc podle dopravců ukazují, že ani vyšší sazby během pátečních dopravních špiček nevedly k výraznému omezení provozu. Kdo jet musel, ten jel i přes vyšší mýto.
Technicky proveditelné, ale s omezeními
Z technického hlediska by zavedení dynamických sazeb nebylo složité. V jiných oblastech se ceny běžně mění i několikrát denně, například u letenek, jízdenek nebo v internetových obchodech.
U mýtného však vzniká problém s informováním řidičů. Minimálně řidič kamionu by měl být o změně sazby informován dopředu, nikoli až zpětně z faktury. Řada dnes používaných palubních jednotek ale není uzpůsobena ke komunikaci směrem k řidiči.
Podle odborníka na telematiku z ČVUT Václava Jirovského fungují palubní jednotky především jako GPS přijímače. V minulosti se uvažovalo i o jejich nahrazení mobilními telefony s aplikací, které by mohly řidiče na změnu sazby upozornit například prostřednictvím SMS.
Podle Jirovského bude nutné zvážit, zda přínosy opatření převáží nad jeho negativy, včetně nákladů na úpravu stávajícího systému. Jako logičtější řešení se mu jeví spíše model podobný dennímu a nočnímu proudu než skutečně dynamické změny sazeb z hodiny na hodinu.
Evropské limity a omezený prostor pro zdražování
Možnosti české vlády při nastavování výše mýta jsou výrazně omezené. Přibližně čtyři pětiny mýtné sazby jsou regulovány evropským nařízením a vztahují se na náklady spojené s opotřebením vozovky.
V českém případě je situace ještě přísnější, protože výše mýta může vycházet pouze z prostředků, které stát skutečně vynaložil na výstavbu silnic. Vzhledem k tomu, že většina nových dálnic byla financována převážně z evropských peněz, jsou možnosti navyšování sazeb prakticky vyčerpané.
Pokud by se sazby zvyšovaly v dopravních špičkách, muselo by podle těchto pravidel dojít ke snížení mýta v jiných částech dne.
Nejprve silnice první třídy, poté krajské komunikace
Rozšiřování mýtného by mělo probíhat postupně. V první fázi by se týkalo zbytku silnic první třídy, které jsou stejně jako dálnice ve vlastnictví státu. Zavedení mýta by zde bylo administrativně jednodušší.
Následně by se změna mohla dotknout silnic druhých a třetích tříd, které patří krajům. Jejich vedení se k zavedení poplatků staví rozdílně, protože s nižší intenzitou provozu klesá výnos z mýta, zatímco náklady zůstávají podobné. Na silnicích s malým provozem těžké dopravy by tak mohl být výběr mýta ztrátový.
Kolik stát na mýtu vybírá dnes
V současnosti se mýtné od kamionů vybírá na přibližně 1 500 kilometrech dálnic a 1 300 kilometrech silnic první třídy. V loňském roce stát na mýtném získal zhruba 19,1 miliardy korun.
Dalších téměř devět miliard korun zaplatili řidiči osobních automobilů prostřednictvím elektronických dálničních známek.
Zdroj: MDCR, ČESMAD BOHEMIA