Z cisteren má mnoho řidičů neodůvodněné obavy. Je to ale v podstatě pohodová práce.

„K řízení mě přivedla přirozená touha a vzory. Bráchové i táta jezdili, a tak jsem se i já chtěl stát řidičem. Z toho byla přirozená cesta udělat si na učňáku řidičák a po jeho získání začít jezdit“. O řidičské profesi a o tom, jaké to je řídit opravdu velké auto jsme si povídali s řidičem firmy LAGARDE Spedition, panem Martinem Zienertem.

Jak jste jako řidič začínal?

Hned po škole jsem začal jezdit u jednoho dopravce po stavbách s tatrovkou. V té práci jsem tehdy vydržel 6 let. Jakmile jsem získal praxi, tak mě to začalo táhnout ke kamionce a chtěl jsem jezdit do zahraničí. Přes bývalého technika a několik známých jsem se dozvěděl o firmě Lagarde, která nabírala nové řidiče.

Čím Vás nabídka firmy Lagarde oslovila?

Tím původním impulsem bylo, že už jsem potřeboval změnu, protože už mě nebavilo jezdit jen po městě nebo po kraji. Důležité byly samozřejmě peníze, ale zásadní pro mé rozhodnutí byly informace o tom, jak to v téhle firmě funguje. To, že jsem zde již 19 let dokazuje, že ty informace byly pravdivé.

 

"U LAGARDE JEZDÍM JIŽ 19 LET, COŽ DOKAZUJE, ŽE TA FIRMA FUNGUJE DOBŘE"

 

Říkáte, že důležité jsou dobré podmínky ve firmě. V bývalém zaměstnání tomu tak nebylo?

Když porovnám jednání a podmínky v různých firmách, tak musím říct, že tady vidím naprosto diametrální rozdíly. Mě okamžitě tehdy při nástupu překvapilo, jakým způsobem se chová vedení k řidičům a jak komunikuje. Když odcházíte od firmy, kde jste zvyklí na arogantní jednání nadřízeného, který vás bere jako póvl, tak je taková změna strašně příjemným překvapením. Lidé na různých pozicích zde mezi sebou jednají jako rovný s rovným, a to je věc, která je málokde běžná, ale je strašně důležitá.

Co je podle Vás ve Vaší současné práci lepší než ve Vašich předchozích zaměstnáních?

Rozhodně technika, moderní technika. Dílna a technické zázemí. Pro mě osobě ale především způsob a kvalita komunikace s dispečery a vedením. Máme nastavenu komunikaci, která není o tom, že někdo někomu něco přikazuje, ale dá se zde normálně mluvit.

Řídíte cisternu, kterou mnozí považují za kolos. Je to práce pro každého?

Tahle práce je na jednu stranu náročnější, například co se týká výplachů a v rámci složitosti obsluhy, ale na druhou stranu je i v něčem jednodušší. Nemusíte tady kurtovat, nemusíte přemýšlet o nějakém rozložení nákladu. Dalo by se i říct, že nejsme ani tolik kontrolovaní jako jiné druhy přeprav.

 

Co vlastně vozíte a jaký je Váš pracovní režim?

Jednoduše řečeno téměř všechno, co se sype. Obilí, sůl, vápno, kaolíny. Ve většině případů jezdím od pondělí do pátku, a protože firma sídlí v Chebu, ale já osobně bydlím v Mostě, tak parkuji v místě bydliště. Mám tam hlídané místo, a tak jezdím domů služební cisternou. „Smích“

Nastínil jste, že péče o silo cisternu je jiná než u jiných vozidel. Můžete nám říci, co musíte všechno dělat?

Především to je o vyplachování, což znamená nějaká wapka, šampon. Strojním čištěním ji dokonale umyjete, necháte uschnout. Nakládky probíhají automaticky, není tady žádná vysloveně manuální práce, a vykládka je o tom, že musíte cisternu zajistit a s pomocí ovládacích prvků pak jednoduše vykládáte.

 

"I MLADÝ KLUK MŮŽE BÝT RYCHLE PROFÍK, POKUD MÁ ZÁJEM SE NĚCO NOVÉHO UČIT A PŘIJÍMAT RADY"

 

Pro koho je podle vás tahle práce vhodná, pro jaký typ řidičů?

V téhle práci je asi největší překážkou tvrdohlavost, odmítání se čemukoli podřídit. Ono je těžké to říct. Ale člověk musí mít chuť se něco nového naučit, nemyslet si, že všechno zná a ve všem je nejlepší. Je nutné umět přijmout kritiku. Pokud někde 15 let jezdíte nějakým způsobem a stylem, tak přesto byste neměl mít problém se naučit nové věci a ten styl třeba i změnit.

Pokud bych chtěl u vás začít jezdit já jako nováček, co by mě vlastně zezačátku čekalo?

Ve firmě máme stanoveny funkce senior řidičů, kteří zaučují nové kluky, nebo obecně nově příchozí a postup se samozřejmě vždy liší podle toho, jak to komu jde a jak moc velkou péči potřebuje. Snahou je poskytnout každému maximální podporu, a ne ho jenom posadit do auta a říct mu, kam má jet. Hodně třeba dbáme na ekodriving. Jsme v něm speciálně trénování a školení.

Když necháme na chvíli práci, co takový společenský život ve firmě, akce nebo oslavy?

Tak nyní je to vše omezené, ale normálně je to pro nás docela důležité. Super jsou velmi pěkné večírky se zajištěným ubytováním. Vyjma toho máme během roku možnost několika neformálních posezení, kdy si sedneme s vedením a můžeme si o věcech normálně pokecat.

Co si myslíte o současném provozu na silnicích a o chování řidičů.

Nevypadá to hezky. Mezi řidiči podle mě zmizelo takové to kolegiální chování a pomáhání si, naopak většinou si každý hraje na svém písečku. Zvýšila se určitě agresivita. Nutné je říct, že občas máme máslo na hlavě i my sami, řidiči profesionálové, ale ten největší problém v obecném vnímání řidičů dělají média. Jako by měla snahu z nás v každé situaci dělat zbraň na silnici a něco, co tam ostatním překáží.

Truck