Zdroje jsou, problémem jsou ale zákony.
Za poslední rok se investice do dopravní infrastruktury zvýšily z 83 miliard na 127,5 miliardy korun. Současné stavby jsou tak na hraně dodavatelských kapacit. Největší potíže by se ovšem daly shrnout jednoduše: „osadní výbory a spolky nechtějí obchvaty měst, obce nechtějí na svém území odpočívky a výkup pozemků a soudní řízení s ekologickými spolky při stavbě dálnic trvá roky“. Velmi jednoduše se proto dá říci, že dokud se nezmění přístup a nutné zákony, rychleji se nikdy stavět nebude.
Chybějící obchvaty komplikují život lidem u vytížených tahů
Zatímco u dálnic se ministerstvu dopravy z větší části podařilo původní plány naplnit, v případě obchvatů obcí se řada staveb do konce volebního období zprovoznit nestihne. Podle resortu způsobilo zpoždění dlouhé stavební řízení a také problémy s výkupem pozemků.
Silnice kapacitně nevyhovuje například v okolí Jaroměře, kde místní na obchvat zatím čekají. „Stojím tady třeba deset minut, než vůbec přejdu na druhou stranu,“ popsala obyvatelka Hořenic Anna Havelková.
Ulevit od náporu vozidel by se městu a okolním vesnicím mělo za dva roky, kdy má být podle plánu stavba dokončena. „Ke dnešnímu dni je již aspoň vytyčena trasa obchvatu, je provedena částečná skrývka ornice a prováděny jsou archeologické průzkumy,“ vyjmenoval starosta Jaroměře Josef Horáček (Volba pro město).
V Břeclavi si na nový obchvat budou muset také ještě nějakou dobu počkat. Podle ministerstva dopravy by měla být stavba zahájena v roce 2023 a dokončena o tři roky později. „Neodkloní veškerou dopravu, ale převážně by odklonil tu nákladní dopravu, která je nejkomplikovanější,“ uvedl starosta Břeclavi Svatopluk Pěček (ANO).
V programovém prohlášení si vláda dala za cíl postavit 130 kilometrů obchvatů, konkrétně jich zmiňuje dvanáct. Mezi nimi třeba Jaroměře, Břeclavi nebo Klatov. Do voleb se stihne dokončit část z nich.
„Důvod je jasný, ekoteroristé. Prostě jsme v demokratické společnosti a musíme respektovat, když se někdo odvolá,“ uvedl ministr dopravy Havlíček. „Příčin je více, kromě již zmíněných bariér, jako jsou personální osobní kapacity, stávající povolovací procesy, nebo další bariery jednání s majiteli pozemků,“ oponoval Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy.
U výstavby nových dálnic bude kabinetu do splnění plánu chybět zhruba pět kilometrů. Za poslední čtyři roky se tuzemská síť rozšíří nejvíc letos, kdy má být otevřeno přes 46 kilometrů. Třeba úsek D11 za Hradcem Králové nebo D6 u Lubence. Naopak nejméně kilometrů přibylo v roce 2018.
Podle části opozice by se mohlo stavět rychleji. „Problém je v turbulentní změně priorit. Dvakrát až třikrát ročně se mění rozpočet státního fondu dopravní infrastruktury, většinou tedy navyšuje, ale dochází prostě ke změně. V tom systému dopravních staveb prostě není stabilita,“ uvedl poslanec Ondřej Polanský (Piráti).
„Vznikla poslanecká iniciativa, protože jsme se na to už prakticky nemohli dívat v rámci liniového zákona, která významně může pomoci tomu, aby se proces přípravy projektů trochu zrychlil,“ popsal poslanec Jan Bauer (ODS). Další zrychlení výstavby má podle ministra dopravy přinést nový stavební zákon. Ten senátoři vrátili zpět do sněmovny, která se jím může zabývat nejdříve 13. července.
Připravuje se na devadesát dopravních projektů
Dělníci aktuálně pracují na více než 150 kilometrech dálnic. Modernizace D1 do tohoto počtu zahrnuta není. Opravy jejích zbývajících čtyř úseků mají skončit na podzim. Příští rok je v plánu otevření 25 a půl kilometru nových dálnic. Jde o úseky na trasách D35, D48 a D56. Oproti letošku to je o 21 kilometrů méně. Pět zakázek Ředitelství silnic a dálnic nyní soutěží. Jde například o zhruba devítikilometrový úsek dálnice D55 mezi Starým Městem a Moravským Pískem. Ve fázi příprav je téměř devadesát projektů. Na jejich základě by se v budoucnu mohla tuzemská dálniční síť rozšířit o více než 620 kilometrů. Největší část, přes 22 kilometrů, tvoří zkapacitnění D5 mezi Prahou a Berounem. Výběrové řízení je naplánováno na rok 2026.